Co vidět na Šumavě: místa, která opravdu stojí za zastávku

Šumava je nejrozlehlejší chráněné území v Česku a podle toho i nejrozmanitější — má ledovcová jezera, zbytky pralesa, rašeliniště i rozhledny s výhledem přes hranici do Bavorska a Rakouska. Tenhle přehled ukazuje, co vidět, když jedete poprvé, a kam zajet, když chcete klid mimo hlavní hřebenové trasy.

Co nevynechat, když jedete poprvé

Kdo je na Šumavě poprvé, měl by vidět aspoň jedno z ledovcových jezer — Černé jezero je největší a nejsnáz dostupné, Čertovo jezero o kousek dál je menší a obklopené hustším lesem. Obě leží v nadmořské výšce, kde je i v létě citelně chladněji než v nížině, počítejte s tím při balení oblečení.

Druhá klasická zastávka je prales na Boubíně, jeden z posledních zachovalých fragmentů původního horského lesa ve střední Evropě se stromy starými stovky let. Třetí bod je řeka Vydra s peřejemi u osady Antýgl, oblíbená zastávka na procházku i pro fotografy. Kdo hledá podobnou kombinaci hor a lesa jinde v Česku, najde inspiraci v přehledu, co vidět v Krkonoších.

Šumava se od jiných českých pohoří liší hlavně rozlohou a mírou zachovalosti přírody — chráněné území je jedno z největších v Evropě a velká část lesů tam prošla jen minimálním lidským zásahem. To se projevuje i na tempu, jakým se region prochází — vzdálenosti mezi zastávkami jsou tu delší než třeba v kompaktnějším Českém ráji.

Historická jádra a památky

Šumava není typický region s velkými historickými centry, spíš s roztroušenými horskými vesnicemi a menšími městy na okraji. Kašperské Hory na severu mají zachovalé historické jádro a zříceninu hradu Kašperk nad městem, jednu z nejvýše položených hradních zřícenin v Česku.

Menší místa stojící za zastávku

• Muzeum Šumavy v Sušici — expozice o přírodě a historii regionu
• Zaniklé pohraniční osady — připomínka poválečného vysídlení, dnes jen základy domů v lese
• Vimperk — zámek a historické centrum na jižním okraji Šumavy

Klášter ve Vyšším Brodě leží už mimo vlastní Šumavu, ale bývá součástí okružních tras po jižní části regionu.

Historie pohraničí je na Šumavě citelná i v krajině samotné — řada bývalých vesnic v pohraničním pásmu zanikla po poválečném vysídlení a dodnes po nich zůstaly jen základy domů a staré aleje, které kdysi lemovaly cesty mezi staveními.

Podél turistických tras jsou dodnes vidět staré hraniční kameny a bunkry z předválečného opevnění, které si turisté často spletou s běžnými skalními útvary — na Šumavě jich je roztroušeno víc, hlavně blíž hranici s Bavorskem.

Přírodní zastávky

Kromě jezer a pralesa na Boubíně stojí za zastávku i rašeliniště, například na Chalupské slati nebo Jezerní slati, kam vedou dřevěné naučné chodníky přes bažinatou krajinu. Šumavské hřebeny nabízejí i rozhledny — Poledník na jihu má vyhlídkovou plošinu s výhledem přes hranici do Bavorska, podobně jako věž na Boubínu.

Řeka Vydra a Otava tvoří údolí s peřejemi a žulovými balvany, oblíbené jak pro procházky, tak pro sjíždění na kánoi v jarních měsících, kdy je vyšší stav vody. Vnitrozemí Šumavy je celkově řidčeji osídlené než zbytek Česka, což se pozná i na klidu, který na hřebenech panuje mimo hlavní víkendy.

V zimě se část hřebenových tras mění na běžecké stopy, které patří k nejdelším udržovaným trasám v Česku. Mimo zimní sezónu jsou stejné cesty oblíbené u cyklistů, díky mírnějšímu stoupání než u jiných horských oblastí.

Kromě známých jezer se na Šumavě nachází i menší, méně navštěvované rybníky a tůně ve vnitrozemí, které nemají status ledovcových jezer, ale nabízejí podobně klidnou atmosféru bez davu.

Místa, kde nebývá dav

Černé jezero a nejbližší parkoviště k němu bývají o letních víkendech nejrušnějším místem regionu. Klidnější je zamířit k Čertovu jezeru, kam vede o něco delší přístupová trasa, nebo na rašeliniště mimo hlavní hřebenovku.

Zaniklé pohraniční osady a méně známé rozhledny mimo Poledník zůstávají mimo hlavní turistický ruch celoročně. Podobný kontrast mezi přeplněnými hlavními cíli a klidným okolím je typický i pro Beskydy, kde platí stejné pravidlo — stačí odbočit z hlavní značené trasy.

Podzim a časné jaro jsou na Šumavě obecně klidnější než léto — pěší trasy k jezerům jsou stejně přístupné, jen bez davu, který se tam soustředí o prázdninových víkendech.

Co se dá stihnout za den

Za jeden den se dá zvládnout okruh Černé jezero – Čertovo jezero doplněný zastávkou u některé z blízkých rozhleden. Prales na Boubíně je kvůli vzdálenosti od jezer spíš samostatný výlet, hlavně pokud chcete kombinovat prohlídku s delší procházkou lesem.

Řeka Vydra u Antýglu se dá spojit s návštěvou Kašperských Hor a zříceniny Kašperk jako jeden den ve stejné oblasti. Kdo má na Šumavě jen jeden den, měl by si vybrat jednu oblast — sever kolem Kašperských Hor, nebo jih kolem jezer — místo snahy objet celý region najednou.

Kdo plánuje delší pobyt, může jeden den vyhradit i cyklistickému výletu po hřebenových cestách, které jsou díky mírnějšímu profilu sjízdné i pro méně trénované cyklisty, na rozdíl od strmějších stoupání jinde v Česku.

Kdo cestuje s dětmi, ocení kratší okruhy kolem Černého jezera, které jsou nenáročné a dají se zvládnout i s kočárkem po zpevněné cestě, na rozdíl od horších terénů dál od hlavních parkovišť.

Kolik stojí vstupy

Většina přírodních zastávek na Šumavě, včetně jezer, pralesa na Boubíně i rozhleden, je přístupná zdarma nebo za symbolický poplatek na rozhlednu samotnou. Platí se hlavně parkování u nejnavštěvovanějších míst v hlavní letní sezóně a o víkendech.

Vstup na zříceninu hradu Kašperk a do muzea v Sušici se pohybuje v nižších desítkách korun na osobu. Kdo plánuje sjíždět Vydru nebo Otavu na kánoi, počítá s cenou za půjčovnu lodí a dopravu zpět k výchozímu bodu, která se liší podle délky trasy.

Kdo plánuje kombinovanou vstupenku na víc muzeí v regionu, obvykle ušetří proti nákupu jednotlivých lístků zvlášť — vyplatí se ověřit dostupné varianty přímo na pokladně v Sušici nebo Kašperských Horách.

Jak si zastávky poskládat do trasy

Nejpraktičtější je rozdělit Šumavu na jih s jezery a hřebenovými rozhlednami a sever s Kašperskými Horami a pralesem na Boubíně. Přejezd mezi oběma oblastmi po klikatých horských silnicích zabere víc času, než ukazuje mapa, počítejte s tím při plánování.

Auto se na Šumavě hodí pro cesty mezi vzdálenějšími body, k jezerům samotným ale vede jen omezená doprava a část trasy je nutné dojít pěšky kvůli ochraně přírody. Kdo plánuje kombinovat Šumavu s dalším regionem, najde tipy v přehledu, co vidět v jižních Čechách, které na Šumavu přímo navazují.

Značené turistické trasy jsou na Šumavě husté a dobře udržované, takže se dá spolehnout na mapu a značky i bez podrobného GPS plánování. V zimě je ale potřeba počítat s tím, že část cest se uzavírá kvůli sněhu nebo se mění na běžecké trasy, kam auto nedojede.

Časté otázky

Co vidět na Šumavě?

Mezi hlavní zastávky patří ledovcová jezera Černé a Čertovo, prales na Boubíně a řeka Vydra u osady Antýgl. Kdo má víc času, přidá rozhlednu Poledník nebo zříceninu hradu Kašperk.

Co navštívit na Šumavě?

Kromě jezer stojí za návštěvu Kašperské Hory s historickým jádrem, muzeum Šumavy v Sušici a rašeliniště s naučnými chodníky. Region je rozlehlý, proto se vyplatí vybrat si jednu oblast na jeden pobyt.

Kam na výlet na Šumavě?

Nejoblíbenější výlety vedou k Černému a Čertovu jezeru, do pralesa na Boubíně a na hřebenové rozhledny jako Poledník. Kdo má rád vodu, ocení procházku podél řeky Vydry u Antýglu.

Jaké jsou rozhledny na Šumavě?

Mezi nejznámější patří Poledník na jihu regionu s výhledem přes hranici do Bavorska a rozhledna na vrcholu Boubín. Obě jsou dostupné pěší trasou od nejbližšího parkoviště.

Jaké jsou tipy na výlet na Šumavě?

Pro první návštěvu se doporučuje kombinace jezer, pralesa na Boubíně a některé z rozhleden, podle toho, kolik dní máte k dispozici. Region je rozlehlý, proto je lepší vybrat si jednu oblast než plánovat objíždět celou Šumavu za den.

Co je zajímavého v Černé v Pošumaví?

Černá v Pošumaví leží u Lipenské přehrady, kousek od Šumavy samotné, a slouží hlavně jako základna pro výlety k vodě i do hor. Odtud je blízko na jezera i k hřebenovým rozhlednám.

Štítek: Co vidět