Co vidět v Krkonoších: místa, která opravdu stojí za zastávku

Krkonoše jsou nejvyšší české pohoří a zároveň jedno z nejnavštěvovanějších, takže se tu snadno stane, že celý den strávíte ve frontě na lanovku místo v přírodě. Tenhle přehled radí, co na výlety krkonoše nevynechat, kde bývá klid i o víkendu a jak si trasu poskládat, aby vydržela i na dva nebo tři dny.

Co nevynechat, když jedete poprvé

Kdo hledá tipy na výlet krkonoše, obvykle začne u Sněžky, nejvyšší hory Česka. Nahoru vede lanovka z Pece pod Sněžkou i z polské strany od Karpacze, kdo chce jít pěšky, má na výběr několik značených tras s různou náročností a převýšením. Z vrcholu je za jasného počasí vidět kus Polska i českého vnitrozemí, v mlze ale nevidíte prakticky nic, takže se vyplatí sledovat předpověď a naplánovat výstup na den, kdy je na horách jasno.

Pod horou stojí za zastávku vodopád Mumlava u Harrachova, snadno dostupný krátkou procházkou od parkoviště, a o kus dál Labský důl s pramenem Labe a dalším vodopádem, Pančavou. Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou fungují jako dvě hlavní turistická centra s nejvíc ubytováním a vleky, a právě odsud vede většina značených tras na hřeben. Kdo má na Krkonoše jen jeden den, kombinace Sněžky a jednoho vodopádu pokryje to hlavní, co lidé na první návštěvu chtějí vidět, a zbytek si může nechat na další cestu, protože pohoří nabízí zastávek podstatně víc.

Historická jádra a památky

Krkonoše nejsou pohoří plné památek, přesto tu jedna zastávka vyčnívá – Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí sídlí v bývalém klášteře augustiniánů a patří k tomu, co se hledá pod dotazem muzeum krkonoš vrchlabí klášter. Expozice ukazuje historii osídlení hor, sklářství i vývoj turistiky v regionu a je to dobrá volba na den, kdy je na hřebeni mlha nebo déšť. Budova kláštera sama o sobě stojí za prohlídku i bez expozice, protože barokní úpravy se dochovaly téměř v původní podobě.

Dřevěné roubené kostelíky a chalupy najdete roztroušené po podhorských obcích, typickým příkladem je kostel v Horní Malé Úpě nebo starší roubené domy v Peci pod Sněžkou a okolních osadách. Na polské straně stojí za odbočku kostel Wang v Karpaczi, norská roubená stavba přenesená do Krkonoš v devatenáctém století a jedna z nejstarších dřevěných staveb ve střední Evropě. Kdo srovnává Krkonoše s jinými českými pohořími, zjistí, že historická vrstva je tu tenčí než třeba v Českém ráji s jeho hrady a skalními hrady, zato příroda je tu divočejší a hřebeny podstatně vyšší.

Přírodní zastávky

Sněžka je logický vrchol každé návštěvy, ale hory nabízejí i méně fotografované zastávky. Úpské rašeliniště je jedno z nejstarších chráněných území v Česku, prochází se po dřevěných chodnících nad mechem starým tisíce let, a je to jedna z mála oblastí, kam se nesmí mimo vyznačenou trasu kvůli křehkému ekosystému. Labský důl s vodopádem Pančava patří k nejhezčím údolím na české straně hor a je dobrý cíl na celodenní procházku od Špindlerova Mlýna, i když poslední úsek stoupání dá zabrat.

Sedmidolí nad Špindlerovým Mlýnem nabízí panoramatický pohled na několik ledovcových údolí najednou, přístupný lanovkou i pěšky po strmější trase. Mumlava u Harrachova je nejsnáz dostupný vodopád v celém pohoří a dá se zvládnout i s malými dětmi nebo kočárkem po zpevněné cestě. Kdo má rád vysokohorský charakter krajiny, ocení hřeben mezi Luční a Studniční horou, kde vegetace připomíná spíš Alpy než střední Evropu a v létě tu kvetou horské druhy, které jinde v Česku nerostou.

Místa, kde nebývá dav

Hlavní trasy kolem Sněžky a Pece pod Sněžkou bývají v sezóně přeplněné, ale stačí uhnout pár kilometrů stranou a dav zmizí. Hřeben Rýchor severně od Trutnova nabízí podobné výhledy jako centrální hřeben, jen bez lanovek a s mnohem méně turisty, protože sem nevede žádná lanová dráha a přístup je jen pěšky nebo na kole. Podobně klidná bývá oblast kolem Černé hory u Janských Lázní, kam vede lanovka, ale většina návštěvníků z ní pokračuje jen po pár nejbližších stezkách a dál na hřeben už se moc lidí nevydá.

Vesnice jako Albeřice nebo Horní Maršov si zachovaly venkovský charakter i přes blízkost turistických center a jsou dobrým výchozím bodem pro klidnější trasy, navíc s levnějším ubytováním než přímo v Peci nebo Špindlerově Mlýně. Kdo hledá ticho podobné tomu, co nabízí Beskydy mimo hlavní hřeben, najde ho i tady – stačí zvolit trasu, která nevede přes vrchol Sněžky, a počet lidí kolem klesne o poznání rychleji, než by se čekalo, hlavně mimo letní víkendy a prázdniny.

Co se dá stihnout za den

Výstup nebo výjezd na Sněžku z Pece pod Sněžkou se dá zvládnout za půl dne, zbytek je možné věnovat procházce po hřebeni směrem k Luční boudě. Vrchlabí s muzeem v klášteře je dobrá celodenní zastávka na cestě do hor nebo zpátky, hlavně při horším počasí. Mumlavský vodopád a Labský důl se dají spojit do jednoho dne, pokud vyrazíte od Harrachova a máte dobrou kondici na delší procházku.

Špindlerův Mlýn s výjezdem na Sedmidolí a procházkou k Pančavskému vodopádu zabere taky většinu dne. Kdo má na Krkonoše jen víkend, nejrozumnější je věnovat jeden den vrcholovým partiím kolem Sněžky a druhý nižším polohám s vodopády a muzeem, protože počasí nahoře a dole se často výrazně liší.

Kolik stojí vstupy

Lanovka na Sněžku patří k dražším položkám v regionu, cena zpáteční jízdenky se pohybuje v řádu stovek korun na osobu a v sezóně je dobré počítat s frontou nebo si jízdenku rezervovat dopředu. Vstup do Muzea Krkonoš ve Vrchlabí stojí řádově méně, v nižších stovkách korun, a rodinné vstupné bývá výhodnější než jednotlivé lístky, hlavně pokud plánujete zůstat i na doprovodný program pro děti.

Menší vleky a sedačkové lanovky, například na Černou horu nebo do Sedmidolí, se cenově pohybují mezi lanovkou na Sněžku a vstupem do muzea. Procházky k vodopádům, na rašeliniště nebo po hřebenových trasách jsou zdarma, platí se jen parkovné, které v hlavních turistických centrech bývá v sezóně citelně dražší než mimo ni, hlavně o víkendech s pěkným počasím. Než na místo vyrazíte, je dobré ověřit aktuální ceny přímo u provozovatele lanovky, protože se sezónně mění i provozní doba.

Jak si zastávky poskládat do trasy

Krkonoše se dají rozdělit na tři přirozené základny – Pec pod Sněžkou blíž vrcholu Sněžky, Špindlerův Mlýn blíž Labskému dolu a Sedmidolí, a Harrachov s vodopádem Mumlava a blízkým sklářským muzeem. Kdo má na hory jen dva nebo tři dny, nejrozumnější je zvolit jednu z těchto základen a z ní vyrážet na okolní trasy, místo aby denně přejížděl mezi vzdálenými konci pohoří, protože cesta autem po klikatých horských silnicích zabere víc času, než se zdá.

Muzeum ve Vrchlabí se hodí zařadit na cestu tam nebo zpátky, protože leží mimo hory samotné a je to přirozená zastávka na trase od dálnice. Kdo plánuje víc dní, dá se trasa protáhnout i na polskou stranu hřebene s kostelem Wang a jinými výhledy na Sněžku, hraniční přechody pro pěší tu fungují bez omezení. Podobně jako u Šumavy platí, že hřebenové trasy jsou fyzicky náročnější, než vypadají na mapě, takže je lepší nepřeceňovat, kolik zastávek se dá za den stihnout, a raději naplánovat jednu delší procházku než pět krátkých zastávek. Doplňkový přehled najdete i v souhrnném článku co vidět v Česku, kde se Krkonoše srovnávají s dalšími regiony.

Časté otázky

co navštívit v krkonoších

Základ tvoří Sněžka, vodopád Mumlava a Labský důl s Pančavským vodopádem. Kdo má víc času, přidá Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí nebo klidnější hřeben Rýchor, kde bývá výrazně méně lidí než na centrálních trasách.

Jaké jsou nejlepší výlety v Krkonoších?

Mezi nejoblíbenější patří výstup na Sněžku z Pece pod Sněžkou, procházka k vodopádu Mumlava od Harrachova a celodenní trasa Labským dolem se Špindlerova Mlýna. Všechny tři se dají zvládnout i s dětmi staršího školního věku.

Kde je Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí a co v něm uvidím?

Muzeum sídlí v bývalém klášteře augustiniánů přímo ve Vrchlabí a ukazuje historii osídlení hor, sklářství, tkalcovství i vývoj horské turistiky. Je to dobrá zastávka na den, kdy je na hřebeni špatné počasí.

Jaké jsou tipy na výlet do Krkonoš na jeden den?

Na jeden den se nejlíp hodí kombinace Sněžky a jednoho blízkého vodopádu, nebo procházka Sedmidolím ze Špindlerova Mlýna. Kombinovat vzdálenější konce pohoří za jeden den se kvůli přejezdům obvykle nevyplatí.

Jaké jsou tipy na výlety do polských Krkonoš?

Na polské straně stojí za návštěvu Karpacz s kostelem Wang a alternativní přístup na Sněžku lanovkou z jiné strany hřebene. Výhledy odtud jsou jiné než z české strany a bývá tam i o něco méně lidí.

Jaké tipy na výlet do Krkonoš jsou vhodné s dětmi?

S dětmi je nejjednodušší vodopád Mumlava u Harrachova, krátká procházka od parkoviště bez převýšení, nebo lanovka na Černou horu s rozhlednou nahoře. Náročnější trasy na hřebeni s malými dětmi radši vynechte kvůli rychle se měnícímu počasí.

Štítek: Co vidět