Co vidět na Sardinii: místa, která opravdu stojí za zastávku
Sardinie je po Sicílii druhý největší italský ostrov a od zbytku Středomoří se liší tím, že tu vedle pláží najdete i tisíce let staré kamenné věže zvané nuraghi. Kdo hledá, co vidět na Sardinii, obvykle váhá mezi severem s Costa Smeraldou, jihem s Cagliari a divokým východním pobřežím – tenhle přehled ukazuje, co má smysl kombinovat a co ne.
Co nevynechat, když jedete poprvé
Kdo se ptá, co vidět na Sardinii, měl by začít u tří různých typů zastávek. První je pobřeží – Costa Smeralda na severovýchodě s tyrkysovou vodou a ostrovy souostroví La Maddalena, kam se jezdí lodí na okruh mezi žulovými skalisky. Druhá je historie: prehistorický komplex Su Nuraxi u Barumini, zapsaný na seznamu UNESCO, ukazuje kamennou věž a osadu staré přes tři tisíce let, a je z celého ostrova nejlíp zpřístupněný veřejnosti.
Třetí je Cagliari, hlavní město na jihu s barevnou čtvrtí Castello nad přístavem, odkud je vidět celý záliv i solné laguny s plameňáky za městem. Kdo má na cestu víc než pět dní, měl by přidat aspoň jednu zátoku na východním pobřeží Golfo di Orosei, kam vede buď loď z Cala Gonone, nebo náročnější treková stezka přes útesy. Tahle kombinace pokrývá to hlavní, co se do sardinie co vidět obvykle řadí, a dá se z ní ubírat i přidávat podle počtu dní i podle toho, jestli cestujete s dětmi, nebo bez nich.

Historická jádra a památky
Nuraghi jsou pro Sardinii to, co jsou pro Sicílii řecké chrámy – vlastní, nikde jinde nekopírovaný typ památky. Odhaduje se, že jich po ostrově stojí několik tisíc, od osamělých věží až po celé opevněné osady. Su Nuraxi u Barumini je nejlépe zachovaný a nejsnáz přístupný, prohlídka centrální věže je ale možná jen s průvodcem a ve skupinách, takže se v sezóně tvoří fronta. Menší nuraghi jsou roztroušené po celém ostrově a řada z nich je volně přístupná bez vstupného, stačí sjet z hlavní silnice.
Cagliari nabízí kromě čtvrti Castello i římský amfiteátr vytesaný částečně do skály a katedrálu s výhledem na přístav. Alghero na severozápadě má úplně jiný charakter – dřív patřilo Katalánsku a dodnes se tu část obyvatel dorozumívá katalánským dialektem, což je znát i na architektuře staré čtvrti obehnané hradbami a na jídelním lístku místních restaurací. Poblíž Alghera stojí za odbočku i archeologické naleziště Nuraghe Palmavera, méně navštěvované než Su Nuraxi, ale klidnější na prohlídku. Kdo srovnává Sardinii se Sicílií, zjistí, že tady je důraz víc na přírodu a méně na hustotu památek na kilometr čtvereční.
Přírodní zastávky
Golfo di Orosei na východním pobřeží je nejdivočejší část ostrova – vápencové útesy spadající přímo do moře, přístupné jen lodí nebo pěšky přes hory. Zátoky Cala Luna a Cala Goloritzé patří k tomu, co se běžně označuje za nejkrásnější pláže Sardinie, ale obě vyžadují buď výletní loď z Cala Gonone, nebo hodiny chůze po horké stezce bez stínu, takže si vyžadují dobrou přípravu s vodou a pevnou obuví.
Grotta di Nettuno u Alghera je jeskynní systém přístupný buď po schodech vytesaných do útesu, nebo lodí od města, uvnitř je slané jezero a krápníkové sály osvětlené jen tlumeně, aby nezničily křehké struktury. Souostroví La Maddalena tvoří sedm hlavních ostrovů a desítky menších skalisek, plavba mezi nimi patří k nejoblíbenějším výletům severu a nabízí pláže s bílým žulovým pískem srovnatelné s Karibikem. Vnitrozemí zase drží pohoří Supramonte s kaňony a jeskynními systémy, kam se turisté dostávají mnohem méně než na pobřeží, přestože nabízí stejně dramatickou krajinu.
Místa, kde nebývá dav
Region Barbagia ve vnitrozemí zůstává i v hlavní sezóně skoro liduprázdný, přestože leží jen hodinu od přeplněných pláží. Vesnice jako Orgosolo, proslulá nástěnnými malbami s politickým podtextem, ukazují jinou Sardinii, než jakou znají lidé jen z pobřeží. Poloostrov Sinis na západě s růžovým pískem u Is Aruttas a ruinami fénicko-punského města Tharros je další zastávka, kam se turistické autobusy skoro nedostanou.
Ostrov Asinara, dřív vězeňská kolonie a dnes národní park bez trvalého osídlení, se dá navštívit jen v rámci organizovaného výletu, což počet návštěvníků přirozeně omezuje. Podobně klidná zůstává i Ogliastra na jihovýchodě, kde jsou pláže srovnatelné s Golfo di Orosei, ale bez tak husté sítě výletních lodí. Kdo hledá klid u moře podobný sardinským zátokám, najde srovnání i u Lefkady, kde platí podobné pravidlo – čím dál pěšky, tím méně lidí.

Co se dá stihnout za den
Cagliari se dá zvládnout za den včetně čtvrti Castello, amfiteátru a procházky k záchytnému bodu Bastione Saint Remy s výhledem na celé město i okolní laguny. Su Nuraxi u Barumini je vhodné spojit s dalšími menšími nuraghi v okolí, protože samotná prohlídka trvá jen kolem hodiny a zbytek dne by jinak zůstal nevyužitý – v okolí je jich v dosahu půl hodiny jízdy hned několik.
Alghero se dá spojit s jeskyní Grotta di Nettuno v jednom dni, ať už zvolíte cestu lodí, nebo pěší sestup po schodech vytesaných přímo do útesu. Výlet lodí po Golfo di Orosei se Cala Luna a případně i Cala Goloritzé zabere celý den od rána do večera, protože trasa mezi zátokami vede jen po moři. Souostroví La Maddalena je taky spíš celodenní výlet než odpolední zastávka, protože samotná plavba mezi ostrovy trvá několik hodin a vyplatí se vzít si na palubu jídlo na celý den.
Kolik stojí vstupy
Vstup do Su Nuraxi s povinným průvodcem se pohybuje v řádu jednotek eur na osobu, podobně jako u menších archeologických nalezišť po ostrově. Grotta di Nettuno má samostatné vstupné za jeskyni a zvlášť se platí doprava lodí nebo přístup ke schodům v útesu, takže celková částka za tenhle výlet bývá vyšší, než by se na první pohled zdálo. Výletní lodě na Golfo di Orosei nebo do La Maddaleny stojí řádově víc, protože zahrnují několikahodinovou plavbu a často i zastávku na oběd nebo koupání na půli cesty.
Ostrov Asinara se dá navštívit jen s placenou organizovanou dopravou, protože individuální doprava autem tam není povolená a park chrání i bývalé vězeňské budovy jako součást prohlídky. Pláže samotné jsou na Sardinii až na výjimky bezplatné, platí se jen za lehátka a slunečníky v placených úsecích u velkých letovisek, volný přístup k moři je ale zaručený zákonem po celém pobřeží. Ceny se rok od roku mění, aktuální částky proto raději ověřte přímo u provozovatele výletu nebo na webu dané památky, hlavně u lodních výletů, kde se sezónně mění i trasa.
Jak si zastávky poskládat do trasy
Sardinie je protáhlá od severu k jihu, takže přejezd mezi Costa Smeraldou a Cagliari zabere většinu dne a po klikatých vnitrozemských silnicích to platí dvojnásob. Nejjednodušší je zvolit jednu základnu podle toho, co chcete vidět víc – sever pro La Maddalenu a Alghero, jih pro Cagliari a Barumini, východ pro Golfo di Orosei a Barbagii. Kombinovat všechny tři oblasti v jednom týdnu obvykle znamená strávit víc času v autě než na místech samotných.
Kdo má na cestu deset dní a víc, dá se ostrov objet po obvodu s několika noclehy postupně, podobně jako se plánují trasy po Krétě nebo Kypru – i tam se vyplatí nekombinovat víc regionů v jednom krátkém pobytu. Vnitrozemské silnice bývají klikaté a pomalejší, než ukazuje navigace, takže je lepší počítat s rezervou i na krátké úseky. Pro výběr konkrétní pláže se hodí doplňkový přehled pláží na Sardinii, který na tenhle článek navazuje a řeší detailněji, kde je písek a kde spíš oblázky.
Časté otázky
Štítek: Co vidět
Mohlo by se hodit
Co vidět na Sicílii: místa, která opravdu stojí za zastávku
Sicílie nabízí tři různé ostrovy v jednom – sopku, řecké chrámy i barokní města. Poradíme, co vidět, kde nebývá dav a jak si…
10 min čtení
Co vidět na Korfu: místa, která opravdu stojí za zastávku
Staré benátské město Kerkyra, plavba na Pontikonisi i klidné vesnice v horách – přehled, co vidět na Korfu, kolik stojí vstupy a…
9 min čtení
Co vidět na Krétě: místa, která opravdu stojí za zastávku
Palác v Knossu, historická centra Chania a Rethymno i pláž Elafonissi s růžovým pískem. Přehled toho, co vidět na Krétě podle…
9 min čtení
Co vidět na Kypru: místa, která opravdu stojí za zastávku
Pafos, Troodos i skála Afroditina pláž — přehled toho, co na Kypru vidět, kolik stojí vstupy do archeologických parků a jak si…
9 min čtení