Krkonoše: turistika, výlety a aktivity, které stojí za čas

Krkonoše jsou nejvyšší české hory, a tak se tu dá kombinovat náročná hřebenová turistika s rodinnými výlety na stezku korunami stromů nebo k vodopádům. Tenhle přehled radí, co v Krkonoších dělat podle roční doby a fyzické kondice, včetně orientačních cen skipasů, půjčoven a vstupů na oblíbené stezky.

Co se dá v Krkonoších dělat

Krkonoše nabízejí nejširší škálu turistiky ze všech českých hor – od nenáročných procházek k vodopádům přes rodinné atrakce jako stezka korunami stromů až po vícedenní hřebenové přechody přes Sněžku a Luční horu. Národní park pokrývá většinu hor a nejvyšší partie jsou chráněné, takže se tu turistika řídí přísnějšími pravidly než v nižších pohořích, hlavně mimo značené cesty se nesmí chodit.

Turistická centra jako Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou nebo Harrachov fungují jako výchozí body pro pěší i cyklistické výlety a v zimě se mění na lyžařská střediska. Kdo hledá podobně vysoké hory jinde v republice, může srovnat s aktivitami v Česku, kde jsou porovnané i další pohoří. Region se dá navštívit celoročně, každá sezóna ale nabízí jinou náplň dne.

Krkonoše navíc leží blízko hranic s Polskem, takže se dá do plánu zařadit i výlet na polskou stranu hor, kde jsou trasy méně vytížené než na české straně. Kdo hledá klid mimo hlavní víkendovou špičku, ocení spíš všední dny, kdy jsou parkoviště i chaty méně obsazené.

Pěší trasy a jejich náročnost

Nejnáročnější trasa vede po hřebeni od Sněžky přes Luční horu až k Labské boudě, jde o celodenní nebo dvoudenní přechod s výrazným převýšením a proměnlivým počasím i v létě. Kratší, ale pořád náročnější výstup vede přímo na Sněžku z Pece pod Sněžkou nebo z Obřího dolu, trasa zabere většinu dne a vyplatí se počítat s brzkým startem kvůli počasí, které se na vrcholu mění rychle.

Rodinnou variantou je stezka korunami stromů v Janských Lázních, kde vede dřevěná plošina lesem s pozvolným stoupáním až k vyhlídkové věži, zvládne ji i méně zdatný turista nebo rodina s kočárkem. Podobně nenáročné jsou i trasy k vodopádům, například k Pančavskému vodopádu, jednomu z nejvyšších v Česku. Kdo hledá mírnější profil než krkonošský hřeben, najde ho i v Českém ráji, kde trasy vedou mezi skalními městy bez velkého převýšení. Před delšími výstupy na hřeben se vyplatí ověřit aktuální stav počasí přímo na horách, protože v podhorských obcích může svítit slunce, zatímco na Sněžce je mlha a silný vítr.

Na kole

Cyklotrasy v Krkonoších vedou hlavně nižšími partiemi hor a podhůřím, na samotný hřeben je vjezd na kole kvůli ochraně přírody omezený jen na vybrané úseky. Oblíbená je takzvaná medvědí stezka, síť tras propojujících podhorské obce s mírnějším profilem než v centrální části pohoří, vhodná i pro méně trénované jezdce.

V sezóně usnadňují cyklistům pohyb i cyklobusy, které vozí kola mezi středisky a umožňují jet jednosměrně z kopce bez nutnosti se vracet stejnou trasou. Náročnější varianty najdou zkušenější jezdci na horských kolech v okolí Harrachova, kde je terén členitější. Pro srovnání s rovinatějšími cyklotrasami stojí za pohled i přehled aktivit na jižní Moravě, kde převažuje mírný terén mezi vinohrady.

Voda: koupání, šnorchl, lodě

Krkonoše nejsou region s koupáním, hory leží vysoko a horské potoky jsou studené i v létě. Přesto tu jsou v podhůří menší koupaliště a přehrady, které slouží spíš jako doplněk pěší turistiky než jako hlavní cíl dovolené. Vodáctví se v Krkonoších prakticky neprovozuje, řeky pramenící v horách jsou v horním toku příliš prudké a mělké.

Kdo chce ke krkonošské turistice přidat i koupání, musí počítat s přesunem níž do podhůří nebo do jiného regionu s vodními plochami – širší přehled nabízí text aktivity v Česku, kde jsou porovnané přehrady a jezera vhodná ke koupání. V samotných horách se dá aspoň osvěžit u některého z vodopádů, i když ke koupání nejsou uzpůsobené a voda bývá i v létě ledová.

Zimní varianta

V zimě patří Krkonoše k nejoblíbenějším lyžařským destinacím v Česku, hlavní střediska jsou Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Harrachov, každé s vlastním charakterem sjezdovek. Špindlerův Mlýn nabízí největší propojený areál, Pec pod Sněžkou je klidnější a Harrachov má díky nižší poloze kratší sezónu, ale i skokanské můstky pro diváky.

Vedle sjezdovek je v Krkonoších hustá síť běžeckých stop, které vedou i hřebenovými partiemi a patří k nejdelším v Česku. Zimní verze stezky korunami stromů zůstává v provozu i mimo hlavní sezónu, byť s omezenější otevírací dobou. Kdo srovnává s jinými horskými oblastmi, může nahlédnout do přehledu aktivit v Beskydech, kde jsou střediska menší, ale méně vytížená.

Co si půjčit a co vozit s sebou

Na hřebenové trasy je nutná pevná turistická obuv, holemi a vrstvené oblečení včetně nepromokavé bundy, protože počasí na hřebeni se mění během pár desítek minut i v létě. Na výstup na Sněžku nebo přechod k Labské boudě se vyplatí sledovat předpověď a nevyrážet za snížené viditelnosti, hřeben je otevřený a bez úkrytu.

Kola i lyžařská výbava se dají v turistických centrech bez problémů půjčit, vlastní vybavení tak vozit nemusíte. Na stezku korunami stromů stačí běžná pohodlná obuv, plošina je zpevněná a bezbariérová po většině trasy. V zimě se hodí i teplé rukavice a čepice navíc, teploty na hřebeni bývají výrazně nižší než v podhorských obcích.

Kolik stojí půjčovné a vstupy

Vstup na stezku korunami stromů v Janských Lázních se pohybuje v řádu stovek korun za dospělého, děti mají zlevněné vstupné. Skipas na den ve větších areálech jako Špindlerův Mlýn stojí v řádu tisíce korun, u menších středisek jako Harrachov bývá levnější.

Půjčovné za lyžařskou výbavu na den se pohybuje v nižších stovkách korun, za kolo podobně, elektrokolo je dražší zhruba o polovinu. Jízdenka na cyklobus stojí řádově desítky korun podle délky trasy a přepravy kola. Vstup na většinu pěších tras je zdarma, platí se hlavně parkování ve výchozích obcích, které bývá v sezóně dražší o víkendech. Kdo přijíždí autem, vyplatí se rezervovat parkování dopředu nebo přijet brzy ráno, protože kapacita u nejoblíbenějších výchozích bodů bývá v hlavní sezóně omezená.

Časté otázky

Kde je stezka korunami stromů v Krkonoších?

Stezka se nachází v Janských Lázních a vede lesem po dřevěné plošině až k vyhlídkové věži. Je bezbariérová po většině trasy a patří k nejnavštěvovanějším atrakcím v Krkonoších.

Co znamená krkonošský národní park?

Jde o chráněné území pokrývající většinu Krkonoš, kde platí přísnější pravidla než v běžné krajině – například zákaz sjíždět mimo značené cesty. Cílem je ochrana horské přírody a vzácných druhů rostlin i živočichů.

Jak fungují cyklobusy v Krkonoších?

Cyklobusy jezdí v sezóně mezi horskými středisky a vozí i kola, takže se dá plánovat jednosměrná trasa z kopce. Jízdné se platí podle délky trasy, kapacita pro kola bývá omezená.

Co je medvědí stezka v Krkonoších?

Medvědí stezka je síť cyklotras propojujících podhorské obce s mírnějším profilem než centrální hřeben. Hodí se pro rodiny i méně trénované jezdce, kteří nechtějí do prudkých stoupání.

Kde jsou v Krkonoších nejhezčí vodopády?

K nejznámějším patří Pančavský vodopád, jeden z nejvyšších v Česku, a Mumlavský vodopád blízko Harrachova. Obě trasy jsou nenáročné a hodí se i pro rodiny s dětmi.

Co je pivní stezka v Krkonoších?

Jde o tematickou trasu propojující místní pivovary a hospody v podhorských obcích, obvykle kombinovanou s procházkou. Náročnost bývá nízká, jde spíš o odpočinkovou variantu výletu než o sportovní túru.

Štítek: Aktivity a výlety